Svatá Lucie (kolem 283-304)

 

  Jméno Lucie je našinci známá zejména díky známé lidové pranostice, že: "Lucie noci upije, ale dne nepřidá." Tuto pranostiku tak použijeme, když nám kalendář zjeví datum 13. prosince, kde je dnes v našem občanském kalendáři zapsána. Pojďme se ale blíže podívat za osudy této světice. 

  Santa Lucia, česky pak svatá Lucie, jedna z nejpopulárnějších světic Apeninského poloostrova stejně jako většina dalších světců, podstoupila mučednickou smrt kvůli své víře v křesťanského Boha. Stejně jako Boží matka Marie je prototypem čisté panny. Dle vyprávění totiž odmítla ruku bohatého pohanského aristokrata, kterému na vzdor proti jeho nabídce k sňatku poslala své vyříznuté oči. Jí se pak zázrakem druhý den po tomto činu zrak vrátil prý zásahem panenky Marie. To však nic nezměnilo na reakci zhrzeného muže, který ji samozřejmě pohnal k soudu a obvinil. Tam Lucii nepomohla ani její vůle zachování mravní čistoty či její dobré skutky, kdy rozdala své věno i celý majetek, jenž měla. 

  Po své mučednické smrti se stala prokazatelně od 5. století jednou z nejuctívanějších svatých žen a její ostatky se rozprostřely do různých částí tehdejšího světa. Přesto její tělo původně celé spočinulo v Konstantinopolu, aby po 4. křížové výpravě r. 1204 nalezlo odpočinek v Benátkách. Ani zde však neužívá klidu v místě, kde byla uložena. Na místě jí zasvěcenému kostelu totiž dnes stojí hlavní benátské nádraží. Ostatky sv. Lucie tak byly přesunuty do kostela "San Geremio" nedaleko odtud.

Autor: Dickstone

 

Známý obraz - Lorenza Lotta: "Svatá Lucie u soudu"

Zdroj fotografie:

https://it.wikipedia.org/wiki/File:Lorenzo_Lotto_004.jpg